Ej, hoja, hoja

Valašsko, z Velkých Karlovic

Ej, hoja, hoja,
słoboda moja,
pověz mě ty, moja najmilejší,
budeš i moja.

Já ti nepovím,
já sama nevím,
vyróstła sem jako tá jahoda,
robiť neumím.

V poli roste bič,
co učí robiť
a na vrbě taková ratolesť,
co ze sna budí.

Ešče mňa nemáš,
už sa strojíš biť,
uchovaj ňa, Pane Bože, věčný,
za takého íť.